Minimální mzda 2026

Jaká je minimální mzda pro rok 2026? A jaká je minimální hodinová mzda v roce 2026? Od 1. ledna 2026 platí nová výše minimální mzdy v České republice. Vláda stanovila minimální měsíční mzdu na 22 400 Kč a minimální hodinovou mzdu na 134,40 Kč. V tomto článku najdete přehled všech důležitých údajů a souvislostí.

Minimální mzda 2026
Pro rok 2026 stanovila vláda minimální měsíční mzdu na 22 400 Kč. Minimální hodinová mzda činí 134,40 Kč. Oproti předchozímu roku došlo k navýšení o 2 200 Kč měsíčně.

Co je to minimální mzda a proč se o ní tolik diskutuje?
Minimální mzda je nejnižší zákonem povolená výše odměny, kterou může zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci v rámci pracovněprávního vztahu – ať už jde o pracovní poměr (HPP), dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Její výše je stanovena vládou a obvykle se upravuje jednou ročně s ohledem na ekonomickou situaci, inflaci a vývoj trhu práce.

Cílem minimální mzdy je chránit zaměstnance před nepřiměřeně nízkými výdělky, zajistit důstojné životní minimum a omezit mzdový dumping. Zároveň však minimální mzda zasahuje do pracovního trhu a ovlivňuje náklady firem, což vyvolává řadu názorových střetů mezi různými skupinami – zejména mezi politiky, zaměstnavateli, ekonomy a odbory.

Argumenty zastánců minimální mzdy
Příznivci minimální mzdy tvrdí, že její existence a pravidelné navyšování:

• zvyšuje životní úroveň nízkopříjmových skupin obyvatel,
• pomáhá snižovat chudobu a sociální nerovnosti,
• stimuluje spotřebu, protože lidé s nižšími příjmy utrácejí většinu svých peněz v ekonomice,
• může zvýšit pracovní morálku a loajalitu zaměstnanců,
• omezuje závislost na sociálních dávkách, protože lidé s vyšší mzdou potřebují méně státní podpory.

Z těchto důvodů je minimální mzda často podporována odbory, některými politickými stranami a neziskovými organizacemi zaměřenými na sociální spravedlnost.

Argumenty kritiků minimální mzdy
Odpůrci minimální mzdy upozorňují na rizika a negativní dopady, mezi které patří:

• zvýšení nákladů pro zaměstnavatele, zejména malé a střední firmy,
• nutnost zdražování zboží a služeb, což může přispívat k inflaci,
• tlak na snižování počtu pracovních míst nebo zkracování úvazků,
• omezená motivace přijímat méně kvalifikované nebo nezkušené pracovníky,
• riziko růstu nezaměstnanosti v regionech s nízkou kupní silou.

Někteří ekonomové navíc tvrdí, že vysoká minimální mzda může bránit vstupu na trh práce například mladým lidem, seniorům nebo lidem s nižší kvalifikací.

Kompromis, nebo neřešitelný spor?
Diskuze o výši minimální mzdy je složitá a závisí na širším ekonomickém i společenském kontextu. V praxi je často hledán kompromis mezi ochranou pracovníků a udržením konkurenceschopnosti podniků. Výše minimální mzdy tak zůstává nejen ekonomickým, ale i politickým nástrojem, který odráží hodnoty a priority dané vlády.